Káva. Pro někoho ranní rituál, pro jiného malý zázrak v šálku, bez kterého se prostě nezačne den. Ale stačí přijít do hip kavárny a říct „něco silnýho“ – a najednou se rozjede debata. „Ty piješ hořkou kávu? Fuu, to musíš zkusit tuhle lehce kyselou Etiopii!“
Tak co je teda správně? Má být káva hořká, nebo kyselá?🤔
Kyselá káva? Ne, díky! … nebo?
Nejčastější omyl: když někdo řekne, že káva chutná „kysele“, hned si představíme zkažený filtr nebo citron ve špatném espressu. Ale pozor – tady se bavíme o tzv. aciditě, což je vlastně svěžest, ovocnost, šťavnatost. A když je to dobře udělaný? Tak to může být fakt pecka.
Třeba káva z Afriky (Etiopie, Keňa) může chutnat jako maliny, broskve nebo citrusy. Ne proto, že by do ní někdo něco přidal – ale proto, že tak prostě roste. A když ji šetrně upraží (světleji) a dobře připraví, ty chutě vylezou ven.
Takže: „kyselá“ káva není chyba. Je to styl. A docela osvěžující! 🍋 + 💦
Existuje tedy na jedné straně přirozená, příjemná a žádoucí acidita – a na druhé straně ta nepříjemná a nežádoucí, která většinou nevychází z kávy samotné, ale spíš z chyb při přípravě – typicky podextrahování.
Hořká káva: stará dobrá klasika
Známe to. Klasické espresso. Chuť po čokoládě nebo ořeších. Výrazná chuť. Tady se nejede na ovocné tóny, ale na sílu a intenzitu. Takovou kávu milují ti, co si rádi řeknou: „Tohle je fakt kafe.“
Ale pozor – když je káva moc hořká, může to být chyba:
- přepražená zrna (čti: spálená),
- příliš horká voda při extrakci,
- nebo moc jemně namletá káva, co se extrahuje moc dlouho.
Takže i tady platí: hořkost s mírou. 🍫 + 🌰
Arabika vs robusta
Když se mluví o kávě, často zazní dvě základní odrůdy: arabika a robusta. I když obě pocházejí z kávovníku, liší se v chuti, vzhledu, množství kofeinu i způsobu pěstování.
Arabika je považována za jemnější a aromatičtější variantu. Má sladší chuť s tóny ovoce a květin a obsahuje méně kofeinu (zhruba 1,2–1,5 %). Zrno arabiky je obvykle protáhlejší a má zakřivenou rýhu uprostřed. Roste ve vyšších nadmořských výškách, je náročnější na pěstování a citlivější na choroby i klima. Proto je její produkce dražší, používá se často pro Speciality coffee nebo do kvalitních espresso směsí.
Naopak robusta má drsnější, zemitější chuť, často s výraznou hořkostí a někdy i nádechem tabáku. Obsahuje více kofeinu (zhruba 2,2–2,7 %), což z ní dělá oblíbenou volbu pro ty, kteří chtějí opravdu silný šálek. Její zrna jsou kulatější s rovnější rýhou. Robusta roste v nižších nadmořských výškách, je odolnější vůči škůdcům i výkyvům počasí a snáze se pěstuje. To se promítá i do nižší ceny, často je součástí klasického italského espressa.
A co je tedy lepší? Záleží čistě na osobních preferencích. Pokud máš rád jemnou, aromatickou kávu s komplexní chutí, sáhni po arabice. Jestli ale potřebuješ pořádné nakopnutí a nevadí ti trochu drsnější profil, pak může být směs s vyšším podílem robusty tvoje volba. Mnoho kávových směsí dnes kombinuje obě odrůdy – například 80 % arabiky a 20 % robusty – aby nabídly vyvážený chuťový profil s dostatkem těla i síly.
Když se bavíme o tom, jak arabika a robusta ovlivňují sílu kávy, je dobré si nejdřív ujasnit, co vlastně tou „silou“ myslíme. Pro někoho je to množství kofeinu, pro jiného intenzita chuti, a další si představí, jak „plně“ káva působí v puse – tedy její tělo. Z hlediska chuti působí robusta drsněji a hořčeji, často má zemitý nebo tabákový tón. Chuť je těžší, ostřejší, a tím i „silnější“ na první dojem. Oproti tomu arabika je jemnější, sladší a komplexnější – může chutnat po ovoci, květinách nebo čokoládě, ale chuťově nepůsobí tak „úderně“. Dalším rozdílem je tělo kávy. Robusta má plnější tělo a vytváří hustější cremu (pěnu), zejména v espressu. Arabika je v tomhle směru lehčí a jemnější (lehčí tělo), ale zato nabízí širší spektrum chutí, existují arabiky s vyšší a nižší aciditou, záleží odkud pochází. Také záleží na volbě typu přípravy kávy, hrubosti mletí, teplotě vody a množství, ze které ji připravujeme. Více na toto téma bude v jiném článku.
Co je teda správně? 🤯
No… jak pro koho. A to je právě pointa.
Někdo miluje svěží filtrovanou kávu, co voní po citrusech. Jiný nedá dopustit na silné espresso s hořkým aftertaste. A oba mají pravdu. Protože dobrá káva není o tom, co je správně – ale co chutná tobě 🤓.
Ideálně by káva měla být vyvážená – trochu sladká, trochu hořká, klidně i trochu kyselá. Ale hlavně: dobře připravená a z kvalitních zrn. Pak tě baví, ať už jsi espresso lover nebo milovník svěžího filtru.
Tak si to dej podle sebe ☕️
Chceš ráno nakopnout? Espresso to jistí⚡.
Chceš si odpoledne v klidu sednout a přemýšlet nad životem? Pour-over z Keni tě vezme na výlet 🧘.
Chceš zkusit něco nového? Zkus to a uvidíš, neboj se experimentovat!🔬
A hlavně: nebojuj s kámošem o to, co je lepší. Kafe není soutěž. Je to radost 💙.
