Káva je jedním z nejrozšířenějších nápojů na světě, ale způsob, jakým se pije, se liší téměř v každé zemi. Kávové zvyky nevypovídají jen o chuti – jsou odrazem kultury, historie a hodnot společnosti. V tomto článku se podíváme na to, proč se káva pije právě tak, jak se pije, v různých koutech světa. A možná najdete inspiraci i pro svůj další šálek! Začneme od severu.
Nordická kávová kultura – největší konzumenti kávy na světě a švédská FIKA.
Severské země patří mezi největší konzumenty kávy na světě. V roce 2020 to bylo v průměru:
- Finsko: 7,8 kg/osobu
- Švédsko: 7,6 kg/osobu
- Norsko: 6,6 kg/osobu
Podle statistik Finského sdružení pražíren Finska (2018) Švédové vypijí přibližně 3,2 šálku denně, Fini dokonce 3,5 šálku. Průzkumy z roku 2020 ukázaly, že 86 % Švédů ve věku 18–79 let pije kávu, přičemž 61 % uvedlo, že pijí více šálků denně. Podobně v roce 2018 uvádělo 82 % Švédů, že jsou pravidelní konzumenti kávy.
Společenské zvyky: když Seveřané někoho pozvou domů nebo do práce, očekává se, že nabídnou kávu a často i pečivo. Odmítnutí je možné – ale neobvyklé. Kancelářský rituál: pravidelné „fika“ přestávky, kdy se všichni sejdou na společný šálek kávy. Ekonomika: levná překapávaná káva umožňuje pití více šálků každý den (levnější technologie).
Historie a kávový experiment švédského krále Gustava III.
První záznamy uvádějí, že káva dorazila do Švédska zhruba v 70. letech 17. století, zpočátku byla dostupná v lékárnách a mezi vyššími vrstvami. V 18. století byla několikrát zakázána – král Gustav III., známý svou paranoiou, měl strach, že pití kávy škodí zdraví – a navíc se obával, že tajná setkání u kávy by mohla vést ke spiknutí proti monarchii. I přes vysoké daně, které na ní uvalil se pití kávy stalo velmi populární a lidé ji konzumovali načerno. Král se rozhodl vědecky dokázat škodlivost kávy a nařídil experiment na bratrech dvojčatech odsouzených k smrti – jeden bratr měl doživotně pít tři konvice čaje denně, druhý tři konvice kávy. Oba bratři přežili lékaře i samotného krále, který byl zavražděn a tak se ani nedočkal výsledku experimentu. Nakonec zemřel dříve bratr , který pil čaj – ve věku 83 let. Kávový bratr žil dál. Po opakovaných neúspěšných zákazech byl kávový zákaz nakonec zrušen ve 20. letech 19. století, a spotřeba kávy ve Švédsku prudce vzrostla.
FIKA – kulturní fenomén.
Dnes si většina Švédů dává dvě pauzy na fiku denně – jednu dopoledne a druhou kolem 15. hodiny. Slovo „fika“ pochází z přeházených slabik slova „kaffi“, což byl slangový výraz pro kávu z 19. století. Otočíte-li „kaffi“, dostanete „fika“. Během „fika“ si seveřané často dopřávají sladkosti – typická jsou kanelbullar (skořicové rolky), ale i další pečivo nebo sladké občerstvení. Mléko a cukr jsou běžné doplňky šálku kávy. Také existuje severská varianta s alkoholem – např. kask/karsk, což je káva smíchaná se silným alkoholem (běžné zejména v centrálním a severním Švédsku, také v Norsku) .
Jaká se zde káva pije a jak si kávu připravují?
Světlé pražení kávy (light roast) je ve Švédsku a celé Skandinávii považováno za spíše moderní styl, který se začal prosazovat s tzv. třetí kávovou vlnou (Third wave coffee) od 90. let 20. století a zejména v 21. století. Zatímco dříve bylo běžné spíše střední až tmavé pražení, které zakrývalo nižší kvalitu zrn a vytvářelo silnou, hořkou chuť, moderní přístup klade důraz na původ kávy a její přirozené chuťové vlastnosti. Světlé pražení umožňuje vyniknout ovocným, květinovým a acidnějším tónům, čímž se káva stává lehčí a chuťově komplexnější. Tento styl se stal typickým pro skandinávské pražírny, jako jsou Drop Coffee nebo Johan & Nyström, a dnes je respektován po celém světě jako součást špičkové kávové kultury a je vhodný pro filtrované přípravy káv.
Nejčastější příprava:
- Překapávaná káva (filter/drip coffee, batch brew) – naprostá klasika v domácnostech i kancelářích.
- Vařená káva („kokkaffe“) v konvi – tradiční metoda, zejména v severních regionech.
- V poslední době i espresso a další moderní nápoje získávají na oblibě, zejména ve městech.
Nordické země jsou světovými lídry ve spotřebě kávy (Švédsko ~7,6 kg/osobu ročně). Káva je pro místní nejen nápojem, ale i sociálním pojítkem – skrze společenský rituál fika. Pití kávy je zakořeněno v domácnostech i pracovních kolektivech. Všechny typy přípravy – od filtrované až po „kask“ – jsou součástí místní tradice. Současné trendy zahrnují specialty kávu s důrazem na lehčí pražení.
K zamyšlení.
Pokud vezmeme kvalitní kávy tak: „Neexistuje špatná káva, jen nevhodný způsob přípravy nebo nepochopení stylu.“ „Kyselost“ v kávě není známkou kvality, ale spíše stylu – typicky jde o výsledek světlého pražení, které zvýrazňuje ovocné a květinové tóny, a také o oblast, ze které daná káva pochází. To je populární v moderních pražírnách, zejména ve Skandinávii, kde se pije hlavně filtrovaná káva. Ale kvalitní káva může být i sladká, čokoládová, oříšková nebo kořenitá – podle odrůdy, zpracování i stylu pražení. Pokud někdo tvrdí, že jen „kyselá“ káva je ta kvalitní, zapomíná, že káva je kulturní fenomén – v Itálii milují klasické spíše hořké espresso, v Brazílii krémové sladké kávy, ve Švédsku světlé ovocné filtry. Navíc samotné slovo „kyselá“ často evokuje negativní dojem – správně připravená káva může mít vysokou aciditu, ale ta má být osvěžující a vyvážená, ne ostrá nebo trpká.
Důležité je pochopit spíše to, že ne každá káva se hodí na všechno než tvrdit, že „tohle je špatná káva“ – jinak chutná Etiopie na filtru a jinak v espressu. Filtr vytáhne lehkou aciditu, floralitu a čistotu, zatímco espresso koncentruje chuť a může z téhož zrna vytáhnout ostrost nebo nevyváženost, pokud k tomu není určené. Proto je důležité vybírat kávu i podle způsobu přípravy – třeba Ethiopii na filtr a Brazílii nebo směs na espresso, ale pokud máte rádi extravagantní espresso z Ethiopie – nic proti. Vysoká acidita může být osvěžující a příjemná, ale pokud je káva špatně extrahovaná nebo nevhodně připravená, může působit trpce, přehnaně kysele – a to už není znak kvality. Vždy jde o komplexitu. Stejně jako u vína nebo sýra neexistuje jedna správná chuť. Káva není jedna chuť – její rozmanitost je to, co z ní dělá tak výjimečný nápoj.“
zdroje: Nordic Perspective, MTPAK Coffee, Coffeeness, autor